Ministerstvo práce a sociálních věcí v září předložilo Poslanecké sněmovně návrh zákona, který se dotkne většiny podnikatelů. Jednou z nejzásadnějších změn má být nová definice závislé práce. Ta může výrazně ovlivnit, jak se posuzuje tzv. švarcsystém. V tomto článku se podíváme na to, jaké konkrétní změny ministerstvo navrhuje a jaké mohou být jejich praktické důsledky.
Zákoník práce vymezuje tzv. závislou práci: jsou-li její znaky naplněny, musí být práce vykonávána v pracovněprávním vztahu, tedy typicky na základě pracovní smlouvy. Pokud tomu tak není, jedná se o nelegální práci, které se běžně říká švarcsystém.
V praxi jde nejčastěji o situace, kdy firmy spolupracují s OSVČ, která formálně vystupuje jako podnikatel, ale fakticky pracuje jako zaměstnanec. Definice závislé práce je tedy stěžejní pro posouzení legálnosti takových spoluprací.
Více k švarcsystému (dle stávající právní úpravy) si můžete přečíst v našem článku zde: Švarcsystém: Kdy je spolupráce s OSVČ v pořádku a kdy už ne nebo si zdarma stáhnout náš e-book.
Zákoník práce dnes staví definici závislé práce na čtyřech znacích. O závislou práci se jedná, pokud ji zaměstnanec vykonává:
1️⃣ osobně pro zaměstnavatele,
2️⃣ jménem zaměstnavatele,
3️⃣ podle pokynů zaměstnavatele a
4️⃣ ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.
Všechny čtyři znaky musí být naplněny současně. Rozhodující přitom není jen to, co je uvedeno ve smlouvě, ale především to, jak vztah reálně funguje v praxi.
Soudy a kontrolní orgány k výkladu uvedených znaků přistupují dlouhodobě velmi široce a jako vodítko pro naplnění jednotlivých znaků dnes používají i skutečnosti, které v zákoně přímo nenajdete. To je také jeden z důvodů, proč ministerstvo změny navrhuje.
Z původních čtyř znaků závislé práce by měly zbýt pouze tři, a to:
☝🏼 osobní výkon práce zaměstnancem,
☝🏼 výkon práce jménem zaměstnavatele, a
☝🏼 vztah nadřízenosti a podřízenosti.
Ten největší posun se ale skrývá jinde. Návrh totiž zároveň definuje čtyři nové „podpodmínky“, které musí být splněny, aby mohl být naplněn znak vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Ten bude nově dán jen tam, kde:
✅ zaměstnavatel organizuje práci,
✅ zaměstnanec vykonává práci v pracovní době,
✅ zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele a
✅ zaměstnavatel kontroluje výkon práce zaměstnance.
I tyto „podpodmínky“ musí být naplněny současně. Podstatné je, že jde o jediné okolnosti, které lze při posuzování nadřízenosti a podřízenosti zohlednit. Kontrolní orgány ani soudy tak nebudou moci nadřízenost a podřízenost dovozovat z jiných okolností daného případu, jako tomu bylo doposud.
Změna se projeví například u benefitů pro spolupracující podnikatele. Jejich poskytování dnes soudy berou jako jedno z vodítek, že mezi stranami je vztah nadřízenosti a podřízenosti. Důvodová zpráva k navrhovanému zákonu na tuto praxi výslovně upozorňuje, odmítá ji a výslovně uvádí, že: „K prokázání naplnění tohoto (ani jiného) znaku závislé práce tedy nepůjde využít např. poskytování benefitů, příspěvků, doplňkového pojištění či obdobných plnění ze strany zaměstnavatele.“
Společnosti by tedy podle nové právní úpravy mohly například nabízet svým OSVČ partnerům benefity jako např. stravenky, MultiSport kartu, vzdělávací kurzy apod. aniž by tím riskovaly posouzení takové spolupráce jako švarcsystému.
Ministerstvo ve svém návrhu zdůrazňuje rozdíl mezi znaky a podmínkami závislé práce. Toto rozdělení sice zná již stávající zákoník práce, plánovaná změna ale podmínky vyčleňuje do zcela nového ustanovení, aby byl rozdíl mezi oběma pojmy zřetelnější. Zároveň nepatrně upravuje jejich výčet.
Podmínkami závislé práce dle návrhu mají být výkon práce:
Proč je rozlišování mezi znaky a podmínkami důležité? Znaky určují, zda se vůbec jedná o závislou práci, tedy, zjednodušeně, zda se má daný vztah řídit zákoníkem práce. Podmínky závislé práce potom určují, co konkrétně musí být splněno, aby byl výkon práce v souladu se zákonem.
Nesplnění podmínek znamená porušení zákona, ale nic to nemění na tom, že o závislou práci jde. Naopak – pokud bude naplněna některá z podmínek, ale nebudou naplněny znaky závislé práce, nelze dojít k závěru, že se jedná o závislou práci. Pro posuzování švarcsystému je proto klíčové: i když podnikatel při spolupráci s firmou naplňuje všechny podmínky výkonu závislé práce, samo to ještě neprokazuje, že jde o nelegální švarcsystém.
Firma spolupracuje s OSVČ, obchodním zástupcem, který jejím jménem jedná s klienty – posílá nabídky z firemní e-mailové adresy a na schůzky chodí s vizitkou firmy. Práci vykonává osobně, pracuje z kanceláře firmy, která mu poskytuje potřebné vybavení a hradí náklady spojené s jednáním s klienty, a za svou činnost dostává sjednanou měsíční odměnu. Firma mu ale neurčuje, jak přesně má práci vykonávat – nezadává mu konkrétní postup ani pořadí, v jakém má klienty oslovovat, pouze si od něj objednává výsledek. Práce obchodního zástupce není organizována firmou a ani nijak kontrolována. Výkon práce podle pokynů zaměstnavatele je jednou ze čtyř nových podpodmínek znaku nadřízenosti a podřízenosti. Protože obchodní zástupce podle pokynů firmy nepracuje, tento znak naplněn není. Proto, i přestože jsou splněny zbývající dva znaky závislé práce (tj. osobní výkon práce a výkon jménem zaměstnavatele) i všechny podmínky výkonu práce (odměna, náklady a odpovědnost zaměstnavatele, jeho pracoviště), o švarcsystém by se podle nově navrhované definice jednat nemuselo.
Návrh zákona je zatím v legislativním procesu, výše uvedené změny tedy ještě nejsou konečné. Teprve 8. září 2026 ministerstvo návrh předložilo Poslanecké sněmovně, kde ho čekají tři čtení. Další zastávkou bude Senát. Účinnost je zatím navržena na 1. ledna 2027, i to se ale ještě může v průběhu projednávání změnit.
Spolupracujete s OSVČ a chcete si být jisti, zda a jak se vás plánovaná změna dotkne? Nebo jen chcete mít jistotu, že spolupráce máte nyní správně nastavené? Obraťte se na nás – projdeme s vámi smlouvy i vaši praxi a navrhneme co případně upravit.
KROUPALIDÉ advokátní kancelář s.r.o.
IČO: 29310571, DIČ: CZ29310571
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn.
C 73338
Subjektem mimosoudního řešení sporu
se spotřebiteli je Česká advokátní komora
