Srážky ze mzdy zaměstnance: kdy potřebujete dohodu a na co si dát pozor

Dluží vám zaměstnanec za škodu na služebním autě nebo za příspěvek na benefit? Možná si říkáte, že si částku prostě strhnete z výplaty. Jenže tak jednoduché to není. Srážky ze mzdy zákon svazuje přísnými pravidly a v mnoha případech k nim potřebujete dohodu se zaměstnancem. V článku vám vysvětlíme, kdy vám stačí zákon, kdy dohodu potřebujete a co vám hrozí, když srážku provedete neoprávněně.

10.9.2026

Co můžete srazit ze mzdy a kdy potřebujete dohodu?

Srážky se provádějí ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance – například odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, náhrady mzdy, odstupného, odměny za pracovní pohotovost a dalších příjmů. Pro zjednodušení budeme vše nazývat jako mzdu.

Některé srážky ze mzdy jsou ale zakázané. Nesmíte provést srážku za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut, a to i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.

Naopak musíte ze mzdy vždy srazit daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění. Stejně tak většinou musíte provádět srážky nařízené v rámci exekuce vedené proti zaměstnanci.

Dále můžete i bez souhlasu zaměstnance provést srážku ze mzdy, pokud jde o:

  • zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro její přiznání;
  • nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jinou nevyúčtovanou zálohu poskytnutou zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů;
  • náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo mu na ni právo nevzniklo, a náhradu mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

Pokud u vás působí odborová organizace a zaměstnanec je jejím členem, můžete ze mzdy srazit i členské příspěvky. Musí to ale stanovit kolektivní smlouva, nebo se na tom musíte dohodnout s odborovou organizací. Zaměstnanec s takovou srážkou navíc musí souhlasit. Pro srážku stačí souhlas zaměstnance, můžete i nemusíte s ním tedy uzavřít dohodu.

K provedení srážky ze mzdy z jiného důvodu je nutné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy. Bez takové dohody se jednoduše neobejdete.

Kvůli jakému dluhu lze dohodu uzavřít?

Dohodu o srážkách ze mzdy nejčastěji uzavíráte přímo se zaměstnancem. Účelem dohody o srážkách ze mzdy je úhrada peněžitého dluhu, který zaměstnanci vznikl vůči vám v souvislosti s pracovněprávním vztahem.

Dohodu tak potřebujete pro náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil, nebo úhradu nákladů na benefit, který zaměstnanci poskytujete. Může jít například o příspěvek na kartu MultiSport, zvýhodněné jazykové kurzy nebo soukromé využívání služebního telefonu v rámci vámi stanoveného limitu.

Ani uzavření dohody o srážkách ze mzdy však neznamená, že můžete ze mzdy zaměstnance srazit jakoukoli částku. Při provádění srážek musíte respektovat zejména tato pravidla:

  • Dohoda nemůže sloužit k přenesení vašich nákladů na zaměstnance. Náklady spojené s výkonem závislé práce nesete vy. Nemůžete proto po zaměstnanci požadovat úhradu běžných pracovních pomůcek, vybavení nebo školení nezbytných pro výkon práce.
  • Musíte dodržet zákonné limity pro výši a pořadí srážek. Ze mzdy zaměstnance nesmíte v daném kalendářním měsíci srazit více než při výkonu rozhodnutí (exekuci) – zaměstnanci proto musí zbýt tzv. nezabavitelná částka. Pokud provádíte více druhů srážek současně, musíte dodržet zákonem stanovené pořadí a jejich rozsah.

Jak by měla dohoda vypadat?

Dohoda o srážkách ze mzdy by měla obsahovat:

✅ identifikaci zaměstnavatele a zaměstnance;

✅ důvod srážky (jaký dluh má být uhrazen);

✅ výši dluhu a případně též dohodnutou výši jednotlivých srážek.

Co když při uzavření dohody o srážkách ze mzdy přesnou výši dluhu neznáte? Nevadí. Podle našeho názoru dohoda nemusí vždy obsahovat konkrétní výši dluhu, pokud je možné ji později jednoznačně určit podle předem stanovených pravidel. Z dohody o srážkách ze mzdy by však mělo být zřejmé, z jakého důvodu dluh vzniká a jakým způsobem se jeho výše určí. Příkladem může být příspěvek zaměstnance na jazykový kurz, kdy se výše dluhu (a tedy i jednotlivé srážky) odvíjí od aktuální ceny takového kurzu a předem stanoveného podílu nákladů hrazených zaměstnancem.

Jinak je to ale v případě, že chcete dohodu uzavřít kvůli škodě, kterou vám zaměstnanec způsobil. Zde jsou podmínky přísnější. Jako zaměstnavatel musíte nejprve škodu zjistit, určit její výši a projednat ji se zaměstnancem. Teprve poté, co zaměstnanec s výší škody souhlasí, můžete se zaměstnancem uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy. Tato dohoda musí obsahovat konkrétní výši dluhu.

Dohodu můžete uzavřít i ústně (až na tu týkající se srážek k náhradě škody). Doporučujeme ale zvolit písemnou formu ve všech případech. Písemná dohoda totiž slouží jako důkaz, že jste srážku provedli oprávněně.

Co když provedete srážku neoprávněně?

Pokud provedete srážku ze mzdy neoprávněně (bez souhlasu zaměstnance nebo ve vyšší než dohodnuté či zákonné výši), platí, že jste zaměstnanci nevyplatili část jeho mzdy. V takovém případě vám hrozí:

⚠️ sankce (pokuta) ze strany inspektorátu práce, a to až do výše 2 000 000 Kč;

⚠️ povinnost zaměstnanci tuto částku vrátit, a to s případným úrokem z prodlení;

⚠️ právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr a s tím spojená vaše povinnost uhradit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby.

Závěr

Srážky ze mzdy vám mohou usnadnit úhradu pohledávek vůči zaměstnanci, například náhrady škody nebo některých zaměstnaneckých benefitů. Vždy však musíte dodržet zákonná pravidla – bez zákonného důvodu nebo dohody se zaměstnancem srážku provést nemůžete. Samotná dohoda přitom musí dluh vymezit dostatečně určitě a u náhrady škody musí jejímu uzavření předcházet projednání škody se zaměstnancem.

Než dohodu o srážkách ze mzdy použijete, vyplatí se mít ji připravenou na míru konkrétní situaci. Rádi vám dohodu připravíme nebo tu stávající zkontrolujeme. Neváhejte se na nás obrátit.

Kde hledat více informací

Můžeme vám v této oblasti pomoct?

Odpovíme nejpozději následující pracovní den.

Tyto informace potřebujeme k vyřízení vašeho dotazu. Více se dozvíte v Informacích o zpracování osobních údajů

Děkujeme.

Nejpozději následující pracovní den vás budeme kontaktovat.
Odeslání se nepovedlo. Zkuste to prosím později.

KROUPALIDÉ advokátní kancelář s.r.o.

IČO: 29310571, DIČ: CZ29310571

Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn.
C 73338

Subjektem mimosoudního řešení sporu
se spotřebiteli je Česká advokátní komora

Pomocí cookies chceme analyzovat používání našeho webu a přizpůsobit vám obsah
a reklamy na webu. Více informací o používání cookies najdete tady.