Respektovat soukromí pacientů neznamená jen mít zpracovaný GDPR dokument v šanonu. V běžném provozu ordinace nebo nemocničního oddělení vzniká řada situací, kdy může být soukromí pacientů snadno narušeno. V navazujícím díle naší série se podíváme na konkrétní příklady z praxe a tipy, jak dodržet zákon a zároveň si udržet důvěru pacientů.

Pokud poskytujete zdravotní služby – třeba v nemocnici nebo ambulanci – jednou z vašich povinností je respektovat soukromí pacientů. Co to znamená a jak je třeba s údaji zacházet v souladu s právními předpisy, jsme si shrnuli v 1. díle této série dostupném tady.
V ambulancích, kde lidé řeší opravdu citlivé zdravotní problémy, třeba dermatovenerologie, onkologie nebo infekční oddělení, může být už samotné oslovení pacienta jménem při pozvání do ordinace zásahem do jeho soukromí.
Představte si, jak nepříjemné to může být pro někoho, kdo nechce, aby o jeho diagnóze nebo návštěvě u konkrétního specialisty věděli i ostatní.
💡Tip: Zkuste pacientům přidělit čísla, kterými je diskrétně zavoláte do ordinace. Je to jednoduchý krok, který pomůže zvýšit důvěru pacientů a chránit jejich soukromí.
Pacienti často velmi nepříjemně vnímají, když musí o svých zdravotních potížích mluvit nahlas před ostatními, třeba u otevřené recepce nebo se sestrou přímo u dveří ordinace.
💡Tip: Ideální je, aby pacient nemusel své zdravotní problémy sdílet na veřejnosti. Pokud u vás taková situace nastává, zvažte, jestli není čas na změnu. Můžete například zrušit otevřenou recepci nebo nabídnout pacientům možnost své potíže napsat na papír, který si pak přečtete v soukromí.
Někteří pacienti zažili situaci, kdy museli jako „spolubydlící“ poslouchat sdělení velmi citlivé diagnózy někomu jinému na pokoji.
💡Tip: I když ne vždy jde situaci úplně změnit, stojí za to zvážit malé úpravy, které ochrání soukromí. Můžete třeba poprosit ostatní pacienty, aby se na chvíli šli projít, nebo mezi postele zavěsit plachtu či závěs a mluvit tiše, aby slyšeli co nejméně.
Dveře do ordinace většinou nejsou úplně zvukotěsné. Proto může dojít k situaci, že se diagnóza nebo osobní informace o pacientovi „nechtěně“ dostanou až do čekárny.
💡Tip: Zkuste proto vést pracovní rozhovory i rozhovory s pacientem tišeji nebo zvážit utěsnění dveří. I malá změna, třeba rádio v čekárně, může významně zlepšit soukromí pacientů a předejít nepříjemným situacím.
Při vyšetření intimních partií se někteří pacienti cítí nepříjemně, pokud je v místnosti přítomno příliš mnoho lidí. Ať už nadbytečné množství zdravotních sester, studenti medicíny bez předchozího souhlasu pacienta nebo další pacienti na pokoji.
💡Tip: Pokud je to možné, zkuste taková vyšetření provádět diskrétněji. Například omezit počet přítomných osob, zajistit dostatečné plachty či závěsy, které oddělí pacienta od ostatních, a tím zvýšit jeho komfort a pocit bezpečí.
Dostal se k nám příběh kadeřníka z menšího města, který si musel vyslechnout příběhy zdravotních sester o pacientech. Na tom by nebylo nic moc špatného. Pokud by z těchto příběhů ale nešlo poznat, o koho šlo a s jakou diagnózou se pacient potýkal.
Zdravotní sestry tímto na první pohled „nevinným“ vyprávěním porušily svou povinnost mlčenlivosti stanovenou zákonem o zdravotních službách. Pokud by pacienti z příběhů následně utrpěli vážnou újmu, mohly zdravotní sestry dokonce spáchat trestný čin s možností až tří let vězení nebo zákazu činnosti. Pacienti by po zdravotních sestrách mohli vymáhat i náhradu způsobené újmy.
Tento příběh nám připomíná, jak moc záleží na tom, aby si zdravotníci uvědomovali důležitost jejich povinnosti mlčenlivosti, a to nejen pro dodržení zákona, ale hlavně pro uchování důvěry svých pacientů.
Možná si říkáte, že postupy na ochranu soukromí pacientů jste nastavovali pár let zpátky, a tak není co řešit. Jste si ale jistí, že postupy stále fungují? Situace se může rychle měnit. Přicházejí noví zaměstnanci, mění se technologie, objevují se nové kybernetické hrozby i nové zákonné požadavky, například jako nyní v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Proto doporučujeme si pravidelně, ideálně alespoň jednou ročně, prověřit, zda jsou vaše postupy stále aktuální a dostatečné. To vám pomůže odhalit případné slabiny dřív, než se z nich stanou větší problémy.
Nebojte se proto čas od času udělat krok zpět a zkontrolovat, že je ochrana soukromí pacientů u vás stále na vysoké úrovni.
Nejste si jistí, jestli máte ochranu soukromí pacientů správně nastavenou? Nebo byste ocenili pomoc s povinnou dokumentací? Napište nám na kancelar@kroupalide.cz a pomůžeme vám najít to nejlepší řešení.
KROUPALIDÉ advokátní kancelář s.r.o.
IČO: 29310571, DIČ: CZ29310571
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn.
C 73338
Subjektem mimosoudního řešení sporu
se spotřebiteli je Česká advokátní komora