Jakým způsobem jsou vybírány společnosti, které staví školy nebo opravují silnice? Jste podnikatel a přemýšlíte, zda je pro vás přihlášení do veřejné zakázky tou pravou příležitostí? Ať už je vaše motivace jakákoli, tento článek vám vysvětlí, kdo se veřejných zakázek může účastnit a jaká základní pravidla zde platí.
Jde o smlouvy, kterými stát, města nebo jiné veřejné instituce nakupují zboží, služby nebo stavební práce. Představte si, že vaše město potřebuje postavit novou školu, vybavit nemocnici nebo zajistit plynulou městskou hromadnou dopravu. Tyto nákupy financované z daní a rozpočtů jsou součástí systému veřejných zakázek.
Podle výroční zprávy vypracované Ministerstvem pro místní rozvoj se v České republice ročně v rámci zadávání veřejných zakázek otočí téměř bilion korun. Konkrétně v minulém roce to bylo 993 miliard Kč. Jde o obrovské obnosy peněz, které nás ovlivňují v každodenním životě.
Proces zadávání veřejných zakázek se proto řídí striktními pravidly, jejichž cílem je zajistit transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. Navíc do něj může za splnění daných pravidel vstoupit jak menší společnost, tak velká korporace.
Možná si říkáte, proč by vás to mělo zajímat, pokud nejste právník nebo úředník? Důvod je jednoduchý. Jako občan platící daně máte právo vědět, jak je s těmito penězi nakládáno. Navíc, pokud jste podnikatel, máte zase šanci veřejnou zakázku vyhrát.
Zadavatelem je zjednodušeně ten, kdo nakupuje za veřejné peníze. To ale není jen stát. Zákon obsahuje výčet, který udává, že zadavatelem mohou být i:
🏛️ organizační složky České republiky (např. ministerstva, soudy, Nejvyšší kontrolní úřad),
🏛️ Česká národní banka,
🏛️ státní příspěvkové organizace (např. fakultní nemocnice, muzea),
🏛️ územní samosprávné celky (tedy kraje a obce), a jejich příspěvkové organizace (např. školy),
🏛️ také další právnické osoby, které byly založeny pro uspokojování veřejného zájmu nebo jsou financovány převážně z veřejných peněz (např. Univerzita Karlova).
Zadavatelem se ale stává i ten, kdo není přímo veřejným zadavatelem, ale:
✔️ použije k úhradě více než 200 mil. Kč z vlastních finančních prostředků, nebo
✔️ více než 50 % peněz k úhradě získal z veřejného rozpočtu nebo rozpočtu EU.
Zadavatelem může být i kdokoliv další, rozhodne-li se, že realizuje výběr svého dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Moc se to neděje, ale když se někdo pravidlům zákona o zadávání veřejných zakázek dobrovolně podřídí, musí je pak dodržovat.
Dodavatelé stojí na druhé straně od zadavatelů. Jde o podnikatele a obecně všechny, kdo zadavateli nabízí dodávky, služby nebo stavební práce. Veřejné zakázky pro dodavatele představují příležitosti, jak se dostat ke stabilním a často lákavým projektům.
Důvod je jednoduchý. Zakázkami ročně „proteče“ velké množství peněz. Tyto prostředky by měly být vynaloženy hospodárně, efektivně a účelně. Nejen proto se celý systém veřejných zakázek řídí jasně danými pravidly.
Nejdůležitějším zdrojem informací je zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zákon vychází ze tří směrnic Evropské unie, konkrétně 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek, 2014/25/EU, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a 2014/23/EU, o udělování koncesí.
ZZVZ zejména určuje, kdo se může účastnit řízení, jaké druhy zakázek existují, jak se zakázky zadávají nebo co se v nich hodnotí. Na rozdíl od běžného uzavírání smluv, které se řídí zásadou smluvní volnosti a ve kterých si strany smlouvy mohou ujednat téměř cokoli, je režim uzavírání smluv na veřejné zakázky podstatně přísnější. Zasahují do něj totiž pravidla veřejného práva a sleduje se zde i ochrana veřejného zájmu.
A co je nejdůležitější, celé se to řídí třemi základními zásadami, které tvoří pilíře celého procesu. Jsou jimi:
🧩 Transparentnost, která spočívá v tom, že postup zadavatele musí být přezkoumatelný; všechny jeho úvahy a rozhodnutí (např. při stanovení hodnotících kritérií nebo výběru dodavatele) musí řádně zdokumentovat a odůvodnit tak, aby bylo možné provést kontrolu jak ze strany účastníků řízení, tak v krajním případě ze strany dozorových orgánů (např. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže);
🧩 Rovné zacházení zajišťuje, aby nikdo neměl v řízení výhodu nebo naopak nebyl znevýhodněn, jinými slovy, aby všichni dodavatelé měli stejná pravidla i šanci vyhrát;
🧩 Přiměřenost, která se projevuje například v tom, že požadavky (např. požadavky na kvalifikaci, lhůty, jistotu) zadavatele musí být úměrné velikosti a složitosti zakázky.
Mimo tyto zásady je ale zadavatel povinen myslet i na zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a zásady inovací. Jedná se o novější trendy směřující k tomu, aby veřejné peníze sloužily nejen k ekonomickému, ale i společenskému a ekologickému prospěchu, včetně upřednostňování moderních postupů.
Na to, aby tyto principy nebyly jen teorií na papíře, dohlíží klíčový kontrolní orgán, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad sídlící v Brně řeší nejen spory mezi zadavateli a dodavateli. Do jeho agendy kromě kontroly veřejných zakázek spadá i ochrana hospodářské soutěže, zajištění spravedlivého přístupu k dopravní infrastruktuře, vyjednávání o veřejné podpoře nebo kontrola významné tržní síly.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svá řízení zahajuje buďto z moci úřední, nebo na základě návrhu stěžovatelů. To znamená, že pokud jako dodavatel narazíte na zadávací podmínky, které vám přijdou nespravedlivé, nebo jste byli z řízení vyřazeni bez jasného důvodu, nejde o slepou uličku. Prvním krokem by mělo být podání námitek přímo zadavateli. Následně, když jim nevyhoví, můžete podat návrh tomuto úřadu, který úkony zadavatele přezkoumá.
KROUPALIDÉ advokátní kancelář s.r.o.
IČO: 29310571, DIČ: CZ29310571
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn.
C 73338
Subjektem mimosoudního řešení sporu
se spotřebiteli je Česká advokátní komora
