Soutěžní právo 3: Co to je a proč by vás mělo zajímat

V předchozích dvou dílech našeho seriálu jsme se podívali na základní principy soutěžního práva a jeho klíčové oblasti. V prvním díle jsme si vysvětlili, proč je hospodářská soutěž důležitá, jaké jsou její historické souvislosti a jaké praktiky ji narušují – zejména kartelové dohody, které snižují konkurenci a vedou k vyšším cenám. Ve druhém díle jsme se zaměřili na zneužití dominantního postavení, kdy silná firma omezuje konkurenci například dumpingovými cenami nebo vázáním produktů, a na pravidla pro spojování soutěžitelů, která chrání trh před škodlivými fúzemi. Popsali jsme také, jaké sankce hrozí za porušení těchto pravidel.

Dnes se podíváme na konkrétní případy, které ukazují, jak může porušení pravidel vypadat v praxi.

Kartelové dohody

Zakázané čokoládové dohody: proč EU pokutovala Mondelez

Společnost Mondelez International (výrobce značek jako Oreo, Milka nebo Toblerone) uzavírala mezi lety 2006 až 2020 nejméně 22 dohod, které omezovaly volný pohyb zboží v EU. Firma například určovala, kam a komu smí velkoobchodní partneři zboží prodávat nebo zakazovala distributorům reagovat na zahraniční poptávku bez jejího souhlasu. Jedna z dohod dokonce výslovně nařizovala, aby ceny produktů určených na export byly vyšší než ceny na domácím trhu. Cílem bylo zabránit tomu, aby zboží putovalo ze států s nižšími cenami do států s vyššími cenami – a tím chránit vyšší ziskové marže výrobce. Navíc mezi lety 2015 a 2019 zneužila svou dominanci mimo jiné tím, že odmítla dodávat své čokolády obchodníkovi v Německu, protože se obávala, že by je tento obchodník mohl dále přeprodávat do jiných zemí – například do Rakouska, Belgie, Bulharska nebo Rumunska – kde byly ceny těchto produktů vyšší. Za tato jednání jí Evropská komise uložila pokutu 337,5 milionu euro.

Dohoda o vyloučení konkurence: případ ČD a rakouských drah

Známé případy porušení práva se týkají i českých firem. Evropská komise zjistila, že České dráhy (ČD) a rakouské ÖBB mezi lety 2012 až 2016 spolupracovaly s cílem zabránit rozšíření společnosti RegioJet na dálkových linkách v Česku i na mezinárodní trase Praha–Vídeň. RegioJet se tehdy snažil rozšířit své služby a potřeboval k tomu použité osobní vagony – kvalitní, moderně vybavené a schválené pro provoz v ČR. ČD a ÖBB podle Komise koordinovaly průběh prodejů těchto vagonů tak, aby je RegioJet nemohl získat. Sjednávaly kupce, kteří RegioJet „předběhli“, vyměňovaly si důvěrné informace a manipulovaly se zakázkami.

Domluvené vítězství: jak se obchází veřejné zakázky

Nelegální dohody řeší nejen Evropská komise, ale i český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V roce 2024 uložil pokuty čtyřem stavebním firmám, které se domluvily při podávání nabídek do veřejných zakázek Správy železnic na úpravy výpravních budov. Firmy B.H.S. BOHEMIA, SEŽEV facility, COMMODUM a Hroší stavby předem určily, která z nich má zakázku získat. Ostatní ji jen „přikryly“ nabídkou, která měla vypadat jako konkurenční, ale byla záměrně méně výhodná. Rozpočty a jednotkové ceny měly téměř totožné – což by u skutečně nezávislých nabídek nebylo možné.

Takové jednání se označuje jako bid-rigging – manipulace s nabídkami ve veřejném řízení. Jde o jednu z nejzávažnějších forem kartelových dohod, protože vede k předraženým zakázkám na úkor veřejných rozpočtů. V regionu střední Evropy se jedná o nejčastěji řešené porušení soutěžního práva.

Zneužití dominantního postavení

Google Shopping: ukázkový případ zneužití dominance v digitálním světě

Google porušil soutěžní právo tím, že zvýhodňoval svou vlastní službu Google Shopping – srovnávač cen – ve výsledcích vyhledávání. Zatímco nabídky z Google Shopping byly zobrazovány na viditelných a atraktivních pozicích, konkurenční srovnávače byly odsouvány dolů, často mimo pozornost uživatelů. Tento postup, známý jako self-preferencing, Google použil k tomu, aby odklonil provoz od konkurentů ke své vlastní službě, a tím omezil férovou soutěž na trhu srovnávačů cen. Soudy jasně řekly, že takové chování nepředstavuje soutěž o zásluhy, ale zneužití moci na trhu – zejména pokud je firma bránou k zákazníkům, jakou Google bezpochyby je.

Predátorské ceny Českých drah: vítězství za každou cenu

České dráhy byly pokutovány za to, že ve výběrových řízeních na dálkovou železniční dopravu mezi Plzní a Mostem a mezi Pardubicemi a Libercem nabídly nepřiměřeně nízké ceny, které nepokrývaly ani vyhnutelné náklady. Cílem bylo podle ÚOHS zabránit vstupu konkurence v době postupné liberalizace trhu. Takové chování naplňuje znaky tzv. predátorského cenového podbízení, které je považováno za zneužití dominance. Jednání mělo dopad nejen na konkurenční dopravce, ale potenciálně i na spotřebitele. Pokuta ve výši téměř 275 milionů korun byla v roce 2024 potvrzena Nejvyšším správním soudem.

Spojování soutěžitelů

Evropský vlakový gigant? Komise řekla ne

Evropská komise v roce 2019 zakázala spojení Siemens a Alstom, dvou předních výrobců železniční techniky. Spojení mělo vytvořit evropského lídra v oblasti signalizace a vysokorychlostních vlaků, ale Komise dospěla k závěru, že by to omezilo soutěž – vedlo by ke zvýšení cen, menšímu výběru a zpomalení inovací. Spojení by odstranilo klíčovou konkurenci v některých segmentech, zejména v oblasti signalizačních systémů podle evropského standardu ETCS, a posílilo dominanci v oblasti velmi vysokorychlostních vlaků.

Co z toho plyne?

Jak ukazují výše zmíněné příklady, porušení soutěžních pravidel může mít vážné následky. Ačkoli někdy firmy neporušují pravidla úmyslně, některé praktiky mohou být problematické, aniž si to uvědomují. Právě proto je důležité znát základní principy soutěžního práva a v případě nejasností se včas poradit s odborníkem.